Digitální planetárium

Ačkoliv se to nezdá, digitalizace pronikla do oblasti projekčních planetárií podstatně dříve jak do klasických kin. První systémy se v USA představily již v 80. letech 20. století. Do našich krajin ale zavítaly až v poslední době.

Když se řekne planetárium, tak se mnohým asi vybaví školní výlet se vším, co taková akce obnáší, jehož cílem byla povětšinou lehce patinovaná budova s menší či větší kopulí, na kterou byl pak promítán astronomický program s umělou hvězdnou oblohou. Většinou šlo o relativně stravitelnou přednášku, kterou doprovázelo promítání více či méně ohmataných diapozitivů. Samotnou umělou oblohu promítal zvláštní přístroj uprostřed kopule připomínající vzpěračskou činku nebo spíš velkého mravence plného převodů a objektivů. To byla éra optickomechanických planetárií, kterých od konce 50. let vzniklo na území České republiky celkem osm.

Projekce planetária Sky-Skan Definity. Zdroj: skyskan.com

První digitální planetária se objevila na území USA již v 80. letech. Šlo o modely firmy Evans & Sutherland, které tvořily jasné obrazovky s širokoúhlými projekčními objektivy typu rybí oko s názvem Digistar. Na promítání běžného obrazu by tento projekční systém prakticky nestačil, ale u planetárií paradoxně potřebujeme relativně slabý výkon, takže pro simulaci noční oblohy poseté hvězdami byly tyto projekční systémy ideální. Když totiž promítáme obraz na bílou kopuli, je naším hlavním nepřítelem takzvaný křížový jev. Možná jej znáte i z domova, pokud jste si třeba doma někdy pouštěli film nebo fotografie malým projektorem na obyčejnou bílou zeď. A máte-li bílou zeď i po stranách, možná jste si povšimli efektu, kdy se vám světlo z jasného promítaného obrazu odrazilo od sousední bílé zdi a zpětně oslnilo primární obraz. Ten se pak jakoby lehce rozostřil a budil dojem částečného oparu. V profesionálním kině se tento problém řeší tmavým matovým obložením stěn sálu, aby k těmto odrazům nedocházelo. V planetáriu s velkou bílou kopulí vzniká problém, který můžeme eliminovat pouze snížením výkonu všech používaných projektorů na určitou kompromisní mez.

V devadesátých letech se začínají přidávat další firmy, které vedle klasického optickomechanického planetária nabízí i čistě digitální modely. Mezi nimi je i americká společnost Sky-Skan. Ta byla známa jako výrobce doplňkových projekčních systémů pro klasická planetária už ze druhé poloviny šedesátých let. Jejich první model digitálního planetária nesl označení SkyVision. Systém Definity se poprvé objevil po roce 2000 a v současné době pracuje se softwarovým modelem generování obrazu vesmíru v reálném čase s označením DigitalSky 2. Je nabízen v několika modifikacích podle typu a množství použitých digitálních projektorů, jenž skládají na kopuli výsledný obraz. Pro malá planetária dostačuje jednoduché zařízení s jedním výkonnějším projektorem s rozlišením 1024x768 pixelů. Pro velká planetária jsou určeny systémy s až šesti 4K SXRD projektory Sony, které pak dokáží promítat na kopuli s výsledným rozlišením 8K a dokonce ve 3-D.

Ukázka z modelu UniView pro systémy SCISS. Zdroj: scalingtheuniverse.com

V České republice je digitální planetárium k vidění zatím pouze v Praze a Ostravě. V Ostravském planetáriu je použit systém SCISS se softwarem pro modelování vesmíru v reálném čase UniView pracující se dvěma projektory Barco. Jako jediné planetárium na území ČR umožňuje i stereoskopickou projekci ve 3-D zobrazení. V Pražském planetáriu v Královské oboře můžeme od podzimu 2009 vidět v provozu výše zmíněný systém Sky-Skan Definity ve verzi 4K, který využívající dva projektory Sony SXRD s rozlišením 4K. V obou planetáriích si ale ponechali i původní optickomechanická projekční planetária, neboť v simulaci dokonalé noční oblohy při pohledu s povrchu Země se jim zatím žádný digitální systém nevyrovná.

Osobně jsem měl možnost zhlédnout Sky-Skan Definity v pražském planetáriu. Oba 4K projektory Sony jsou perfektně seřízeny s přesností na pixel, takže na projekční kopuli není k poznání, kde přechází obraz promítaný z jednoho projektoru na druhý. Technologie SXRD samozřejmě pro planetária nedokáže nabídnout dokonale černé pozadí a tak je obraz umělé hvězdné oblohy stále nepatrně podsvícen. Možnosti systému jsou ale prakticky nevyčerpatelné. V podstatě se jedná o univerzální projektor jakéhokoliv obsahu na projekční kopuli. Společnost Sky-Skan nabízí pro své systémy na 70 hotových programů na nejrůznější téma nejen z oboru astronomie a kosmonautiky a to včetně převedených filmů natáčených původně pro IMAX Dome a alternativní 70mm projekce na kopuli.

Na projektoru Sony SXRD 4K vidíme speciální objektiv, který firma pro planetária dodává. Zdroj: skyskan.com

Škoda jen, že se k nákupu již hotových pořadů nerozhodli v pražském planetáriu. Jejich vlastní tvorba bohužel daleko pokulhává za úrovní nabízených programů a dokonce i za úrovní pořadů pražského planetária osmdesátých let, kdy projekční možnosti tehdejší techniky dosahovaly asi jen 10% té současné.

Na závěr bych vám mohl dát pár typů, jak si vyzkoušet vlastní planetárium doma. Projekční kopuli asi nikdo mít nebudete, takže si model oblohy budete moci vytvořit alespoň na monitoru počítače, případně pomocí datového projektoru. Stačí vám k tomu freeware program Stellarium, který naleznete na adrese www.stellarium.org lokalizovaný pro operační systémy Windows, Mac i Linux a dokonce přeložený i do českého jazyka. Pokud by se náhodou chtěl někdo pustit do vlastního plnohodnotného planetária, nalezne výše uvedené Stellarium upravené pro projekci na kopuli na stránce www.nightshadesoftware.org.

Publikováno: 03.03.2011
Autor: Ondřej Beck
Zobrazit články autora.