IMAX oznamuje laserové projektory

Jako blesk z čistého nebe zapůsobila na všechny fanoušky velkého formátu tisková zpráva společnosti IMAX Corporation o nástupu nových laserových projektorů. Pokusili jsme se získat co nejvíce podrobností.

Tisková zpráva vyšla 17. října a v podstatě oznamovala jen velmi základní údaje. Společnost IMAX odkoupila od jiné známé společnosti Kodak patent na jejich digitální projektor využívající k projekci laserové paprsky. V následujících 18 měsících mají ve vývojovém oddělení IMAXu připravovat praktickou implementaci pro použití v svých kinech se šířkou plátna od 80 stop, tedy asi 24,4 metru, a větší a pro projekce IMAX DOME promítající na kopuli. K vlastnímu nasazení do kin by pak mělo dojít ve druhé polovině roku 2013. Laserové projektory by podle tiskové zprávy měly nabídnou podstatně pestřejší vykreslení jednotlivých barev včetně korektního zobrazení černé. Více není v tiskové zprávě uvedeno a tak jsem musel trochu zapátrat po zdrojích, na jaké technologii společnost Kodak už delší dobu pracuje.

Prototyp laserového projektoru KODAK.
Je více jak pravděpodobné, že se jeho design pro kina IMAX ještě znatelně změní

O prototypu laserového projektoru firmy Kodak se začalo v odborných kruzích diskutovat poprvé před rokem, kdy se objevily jeho první snímky a první údaje. V jarních a letních měsících se ve specializovaném zahraničním tisku už publikovaly detailnější údaje. Laserový projektor firmy Kodak pracuje se svazkem celkem 36 laserových paprsků, po dvanácti pro červenou, modrou a zelenou barvu. Barvy se generují přímo barevnými lasery, takže odpadají jak barevné filtry, tak i mohutný optický hranol, který v klasickém projektoru s xenonovu lampou rozděluje světlo na jednotlivé obrazové čipy. Takzvaný Light  Engine je tak několikanásobně menší, jak u klasického DLP nebo SXRD projektoru. Ke spojení všech tři barevných složek poslouží několik polopropustných destiček. Laserový projektor Kodak používá pro generování samotného obrazu klasické čipy DLP.

Prototyp byl osazen čipy se 2K rozlišením, ale podle vývojových pracovníků není vůbec problém osadit projektor i se 4K čipy DLP. Díky malé velikosti Light Engine lze použít  několikanásobně menší opticky jednodušší projekční objektiv. Výsledkem toho všeho je i podstatně nižší cena. A laserový projektor šetří i provozní náklady. U nejvýkonnějších projektorů se až 7 kW xenonové lampy musí měnit již po 500 hodinách a jejich cena se pohybuje v řádech několika desítek tisíc korun. Set 36 laserových emitorů pro projektor Kodak má při stejném výkonu minimální životnost kolem třiceti tisíc hodin a to při rekordní svítivosti 40.000 ANSI lumenů. To vše by mělo dělat laserový Projektor Kodak cenově dostupnější, jak na pořízení, tak i na provoz, i když alespoň orientační ceny nebyly ještě nikde zveřejněny.

Klasické digitální projektory IMAX. Uvnitř designové úpravy IMAX se skrývají sériově vyráběné projektory Christie.

Laserový paprsek má další jedinečnou výhodu. Je primárně polarizovaný, takže se dá využít pro podstatně kvalitnější projekci 3-D stereoskopického filmu. Primární polarizace je lineární, která se využívá hlavně v kinech IMAX. V běžných kinech se systémy Master Image a RealD se využívá polarizace kruhová. Tu lze použít i na laserovém projektoru avšak pouze ve spojení s patřičným polarizačním zařízením představeným před objektivem, tedy rotujícím kotoučem s filtry nebo aktivním Z-Screenem.

Ve Spojených státech byly dokonce již vyřešeny i obavy o diváky a zejména pak děti, co by se v kině dostali do světelného proudu projektoru a podívali by se mu do objektivu. Ohrožení zraku by bylo možné jen pár metrů od objektivu, kde je světelný tok ještě dosti výkonný, avšak došlo by k poškození zraku zhruba na stejné úrovni, jako kdyby se neopatrný divák podíval zblízka do objektivu klasického projektoru s xenonovou výbojku. Americký Federální úřad pro potraviny a drogy, který funguje podobně, jako náš hlavní hygienik, již letos v únoru vydal povolení pro používání laserových projektorů Kodak v běžných kinech.

Laserová technologie s sebou nese i potenciál nové vady. Na jednu stranu dokáže eliminovat možný vznik hot spotu na plátně, na druhou ale může trpět takzvanými speckle, což bychom přeložili jako flíček či skvrnka. To známe i od obyčejného laserového ukazovátka. Při bližším sledování svítícího bodu můžeme sledovat jasnější skvrnky, které se v jasném malém kroužku dopadajícího laserového paprsku objevují. To může při sestavení celého promítaného obrazu působit relativně rušivě. Firma Kodak se dušuje, že se jí kombinací několika různých úprav podařilo speckle eliminovat na minimum. Mimo jiné i použitím většího množství laserových paprsků, dvanáct na jednu barvu.

Jak to podle prvotních informací vypadá, mohl by být nástup laserových projektorů v kinech IMAX razantnější a rychlejší, nežli je tomu u současné digitální technologie. A to zejména díky úsporám, které bude zařízení nabízet. Doufejme, že druhý digitální upgrade zavítá i do jediného českého kina IMAX, na pražskou Floru. Původního rozlišení 70 mm pásu se asi ani v tomto případě nedočkáme, ale je pravděpodobné, že IMAX laserové projektory budou osazovány již standardně DLP čipy se 4K rozlišením a to s podstatně kvalitnějším podáním barev i 3-D zobrazení může kinům IMAX vrátit lesk zašlé slávy originality jedinečných 70 mm filmových kopií s největším filmovým okénkem na světě.

Publikováno: 26.10.2011
Autor: Ondřej Beck
Zobrazit články autora.