Přehrávače pro PC: VLC Media Player vs. KM Player

Rozhodli jsme se trochu podrobněji podívat na některé softwarové multimediální přehrávače pro osobní počítač. V prvním kole se utkaly VLC Media Player a KM Player.

Oba programy jsou si v základním podobné. Jedná se o relativně malé a nenáročné aplikace, které podporují všechny známé obrazové i zvukové formáty. Navíc všechny základní kodeky mají interní, takže nedochází při případném odinstalování k „zahnojení“ operačního systému starými kodeky, které pak nevytváří konflikty při použití podobného software a kterých se bez speciálních nástrojů třetích stran nemáme šanci zbavit. A v neposlední řadě se u obou přehrávačů jedná o software zcela zdarma. Testy jsem prováděl na čtyřech osobních počítačích. Třech stolních, s Intel Core2 CPU 6300 1,86 GHz s Windows XP MCE, Intel Pentium Dual-Core CPU E5200 @ 2,50 GHz s Windows Vista, 9 let starém Intel Pentium III. 450 Mhz s Windows 2000 a jednom Netbooku ASUS Eee PC 901 s Windows XP Home.

VLC Media Player asi nemusím dlouze představovat, neboť je mezi uživateli hodně známý. Svoji oblibu získal jak pro již zmíněné interní kodeky, minimální hardwarové požadavky, tak hlavně jako výborný přehrávač streamovaného audia a videa v MPEG-1, MPEG-2 a MPEG-4 a to včetně možnosti záznamu přijímaného videa do původního formátu na pevný disk. V době psaní článku byla k dispozici verze 1.0.1, ze které jsem hlavně čerpal. Osobně znám software několik let od verze 0.7, avšak co do ovládání nedošlo k žádným zásadním změnám. Bez problémů přehrává i naprostou většinu multimediálních formátů, ať audia, WMA, MP3, OGG, WAV, ACC, tak i videa, DivX, XviD, WMV, Matrosku, QuickTime, Real Media a další včetně podpory titulků z externího souboru jak bitmapy SUB, tak i textu převedeného do vektoru SRT. Přehrávat můžeme bez problémů i strukturované diskové formáty CD Digital Audio a DVD-Video. VLC Media Player i podporuje přehrávání a záznam televizního vysílání pomocí hardwarového tuneru, pokud jej máme v našem počítači. Bohužel ale frekvenci kanálu musíme pokaždé zadávat manuálně. Neexistuje zde žádná paměť pro uložení naladěných stanic.

Poněkud těžkopádnější se může jevit ovládání přes defaultní skin, kde většinu funkcí musíme složitě vyhledávat přes méně přehledné menu, o samotném nastavení ani nemluvě. To sice existuje v základní a pokročilé verzi, avšak přehledné není žádné. Kvalita přehrávání zvuku i obrazu je spíše průměrná. Barvy nejsou v základní konfiguraci příliš syté a rovněž je nutné si pohrát s filtry pro prokládaný obraz, se kterým si v základní konfiguraci po nainstalování neví VLC většinou rady.

VLC je lokalizován i do češtiny s tím, že některé pojmy v nabídce zůstávají v angličtině nepřeloženy. Při testech přehrávač neměl problém s přehráváním videí v SD rozlišení i na 8 let starém Pentiu III. s Windows 2000. VLC Media Player je kromě platformy Windows lokalizován i pro MAC a Linux.

KM Player je v našich končinách nováčkem a jeho kořeny musíme hledat až v Jižní Korei. K testování mi posloužila zatím poslední verze 2.9.4.1434. KM Player je rovněž malý instalační soubor obsahující i základní sadu integrovaných kodeků pro audio a video. Po základní instalaci se rozjede průvodce nastavením samotným přehrávačem, který je pak nadále k dispozici v nabídce start a spouštíme jej pokaždé, pokud potřebujeme změnit počet reprosoustav nebo velikost titulků.

KM Player konstruován na ovládání zejména pomocí klávesnice. Horké klávesy se postupně naučíme při pohybu v nabídce myší, kde se vždy objeví u dané funkce nápověda v závorce. Některé funkce budeme v přehrávači rovněž hledat delší dobu podobně, jako u VLC. Proto bych si dovolil malý tip. Při poslechu 5.1 kanálů přes zvukovou aparaturu domácího kina vypněte normalizaci hlasitosti. Naleznete ji v nabídce audio v menu lokálního nastavení. To se vám zjeví po kliknutí na ikonu s symbolem ozubeného kolečka. Normalizace hlasitosti má tendenci zkreslovat 5.1 mix a vytvářet nepříjemné přeslechy mezi kanály. KM Player nám přehrává všechny formáty zmiňované u VLC Media Playeru včetně streamů z internetu, avšak již bez možnosti si je nahrát.

Vlastní úroveň obrazu a zvuku je ale o třídu kvalitnější, jak u VLC. U detailů hudby z AC-3 5.1 jsem byl až u vytržení, neboť takto kvalitní zvuk jsem doposavad znal jen z dekodérů značkových stolních A/V receiverů. I obrazový dekodér podává podstatně lepší prokreslení barev, které se jeví daleko přirozenější. Profesionálové u KM Playeru ocení jednu malou drobnost, kterou, jak jsem prakticky zjistil, většina softwarových přehrávačů pro PC nezvládá. A sice spolehlivé krokování videa po oknech vpřed a hlavně zpět. Při testech jsem litoval, že KM Player nemá možnost přehrávat disky Blu-ray, neboť ty byly opravdu jediným formátem, který přehrávač nezvládal. Systémovou nenáročnost KM Playeru opět potvrdil pokus s videem v XviD v SD rozlišení, který byl plynule přehráván i na „muzeálním“ Pentiu III.

VERDIKT
Jak z výše uvedeného plyne, v hypotetickém ringu dnes u mě zvítězil KM Player a to v poměru 3:2. VLC překonal hlavně kvalitou zvuku i obrazu. V osobním počítači si ale můžeme nechat nainstalované oba přehrávače a využívat je pro jejich přednosti. Naštěstí jeden druhého v jednom PC vůbec neovlivňují a jejich spolužití je bezproblémové.

Publikováno: 13.08.2009
Autor: Ondřej Beck
Zobrazit články autora.