Prahu čeká digitální televizní apríl

I takto zavtipkovali účastníci dalšího pokračování pravidelných konferencí „Milníky digitální televize“, které proběhlo 13. ledna v kinosále VK1 České televize na Kavčích horách.

Konference měla za cíl zhodnocení stavu po takzvané Velké říjnové digitální revoluci, kdy jak ve stávajících, tak i některých nových lokalitách bylo zahájeno oficiální zemské vysílání DVB-T v rámci čtyřech vysílacích multiplexů.

Prahu a její okolí čeká 1. dubna (odsud narážka na aprílové žertování z nadpisu) radikální řez a sice takzvaná analogová tma, kdy budou vypnuty zbývající tři pozemní analogové televize. Diváci, kteří se včas nepřipraví na některý ze způsobů nového příjmu digitálního televizního signálu, mohou po 1. dubnu zůstat zcela bez televize. A na konferenci zazněly důležité informace i směrem k laické veřejnosti.

Řečníci nešetřili kritikou na adresu Národní koordinační skupiny pro digitalizaci, která se má starat o informovanost nejširší veřejnosti v lokalitách, kde dochází k přechodu z digitálního na analogové televizní vysílání. Veškerou informační zodpovědnost vzala v říjnu na svá bedra Česká televize, která provedla masovou kampaň včetně velkého interaktivního pořadu v hlavním vysílacím čase na svém prvním programu.

Diváci rovněž nedostávají úplné informace, jakými všemi možnými způsoby lze přijímat digitální televizní signál. Kromě klasického DVB-T, tedy Set Top Boxu pro starší televizor nebo nový plochý televizor s již integrovaným digitálním tunerem lze za jednorázovou investici bez nutnosti dalších pravidelných poplatků využít i satelitní DVB-S příjem balíku Czech Link, který v sobě ukrývá všechny televizní stanice šířené terestricky a dokonce ve vyšší obrazové kvalitě. To díky vyšší frekvenci využívané v satelitním vysílání, jež nabízí daleko vyšší datový tok. Loni se podíl satelitního příjmu vyšplhal až na 30% televizních přijímačů v České republice a očekává se velký nárůst i v tomto roce. Satelit totiž ideálně řeší problém se sledováním televize v místech, kde je pozemní DVB-T signál slabý nebo ještě nebyl ani zaveden.

Dalšími, již paušálně placenými, službami je možnost klasické digitální kabelové televize DVB-C, televize „po telefonním kabelu“ IPTV a nebo zcela nově FTTx, což je přenos digitálního televizního signálu po optickém kabelu až do každé domácnosti. Optika totiž nabízí v reálu dva až třikrát vyšší datový tok, jak klasické ADSL linky využívané pro IPTV. FTTx je tak vedle satelitního vysílání potencionálně nejvhodnějším kandidátem pro příjem signálu ve vysokém rozlišení HD v kvalitě blížící se nahrávce z disku Blu-ray.

Hlavním bodem debaty bylo ale pozemní terestrické vysílání DVB-T, které bude v nejbližší době zatím nejčastěji používaným způsobem televizního příjmu. Během konference byl zbořen jeden velký mýtus a sice o kvalitě použité antény. Často se i v odborné veřejnosti hovořilo o kvalitním příjmu na jakékoliv antény, třeba i pokojové. Digitální televize DVB-T ale nutně potřebuje dobrou anténu, nejlépe individuálně vybranou podle lokality příjmu, která musí směřovat přesně na nejbližší televizní vysílač a musí respektovat polarizaci vysílaného signálu. Z těchto důvodů se i sjednotilo vysílání všech tří multiplexů, jenž vysílají již ostré vysílaní na jedné síti pozemních vysílačů tak, abychom všechny programy přijímali jednou anténou z jednoho vysílacího bodu. Rovněž pro příjem digitální televize nelze použít anténní zesilovače i předzesilovače, které pomáhají zesílit analogový signál, avšak digitální naopak beznadějně zkreslují.

Jedině dobře nainstalovanou anténou odbornou firmou, jak na rodinných domech, tak i na společných rozvodech činžáků a paneláků, lze zajistit nejkvalitnější možný příjem digitálního vysílání DVB-T. A vyhneme se tak i novému jevu, takzvanému pre-echu, který se po loňském říjnu objevil v Praze. Pre-echo je ono typické zamrzání obrazu až na pár sekund. Problém vzniká nevhodnou anténou se špatně definovanou polarizací, kdy přijímač začne na několik sekund přijímat datové pakety ze vzdálenějšího vysílače s větším časovým zpožděním, buď ze Žižkova nebo Cukráku podle polohy přijímače, které se po chvilce opět smísí s pakety bližšího s podstatně silnějším signálem. Přijímač pak chvílemi ztrácí časovou kontinuitu při skládání datových paketů do výsledného toku obrazu.

Publikováno: 21.01.2009
Autor: Ondřej Beck
Zobrazit články autora.