S příchodem Blu-rayů se začalo hovořit o nových pojmech rozlišení obrazu videozáznamu. Tato otázka se v době vrcholu DVD-Video vůbec neřešila, jelikož každý měl televizor se standardním rozlišením SD klasické televizní normy PAL s 576 řádky
Filmoví distributoři i výrobci spotřební elektroniky ale určili směr dalšího vývoje domácího videa nástupem obrazových nosičů s vysokým rozlišením a situace se začala radikálně měnit. Ploché televizory typu plasma nebo LCD totiž umožňují výrobu podstatně rozměrnějších obrazovek, jak tomu bylo u klasické CRT technologie se skleněnými baňkami s katodovým zářením. A 480 pro americkou televizní normu NTSC a již zmíněných 576 řádek pro evropský PAL bylo náhle nedostačujících a diváky rušil i při pohledu z větší vzdálenosti viditelný rastr.
Technologie rozlišení HD (High Definition) s 1080 řádky není zas tak mladým vynálezem a první prototypy se objevovaly již ve druhé polovině 80. let. Pamětníci tehdejších výstav Interkamera na holešovickém Výstavišti v Praze si jistě vzpomenou na předvedení jednoho takového, což se stalo jednou z největších událostí v oboru té doby. Po dlouhá léta ale patent odpočíval ve vývojových laboratořích velkých firem, neboť v praktickém masovém využití pro něj nebylo ještě asi 15 let uplatnění.
Druhou otázkou kromě rozlišení obrazu je i poměr stran. Staré klasické televizory sledovaly původní rozlišení obrazu klasického filmového políčka a jejich poměr stran činil 4:3. V oblasti přístrojů s rozlišením HD se již budeme setkávat výhradně s poměrem stran 16:9, který podstatně lépe vyhovuje lidskému zraku plnohodnotnějším vyplněním zorného pole.
Na trhu s plochými televizory a digitálními projektory se můžeme setkat se dvěma označeními pro vysoké rozlišení HD. HD Ready je takový mezistupeň mezi plným rozlišením HD a rozlišením standardním. Jeho minimální hodnoty jsou 1280x720, tedy 720 obrazových řádků na výšku a 1280 bodů na každé řádce. Lepší HD Ready televizory pak mohou nabízet i 1360x768 obrazových bodů. Před zhruba dvěma lety představila firma Hitachi plasmový televizor s netradičním rozlišením 1024x1080 označeným jako AliS HD. I když počet řádků byl již plný, spadal televizor pro neúplný počet horizontálních bodů na řádku stále pod označení HD Ready...
Full HD zobrazení je pouze jedno a sice 1920x1080 obrazových řádků. Jedině na přístrojích s tímto rozlišením máme možnost vidět videozáznamy z disků Blu-ray v plné a nezkreslené kvalitě, neboť jsou v tomto rozlišení primárně pořizovány. Na televizory s formátem HD Ready se již musí použít elektronické převodníky pro tzv. downscalling, kdy se kvalita obrazu musí přepočítávat v reálném čase na „horší“ rozlišení, což i v případě kvalitních značkových přístrojů znamená určitý stupeň degradace původního záznamu ve Full HD kvalitě.
Vedle downscallingu zvládají elektronické převodníky i upscalling, což je obrácený postup převodu obrazu s nižší kvalitou záznamu na vyšší rozlišení. Převodníky musí být dnes vybaven každý HD Ready i Full HD televizor, aby nám zvládl zobrazit na svém panelu obraz v SD rozlišení například z disků DVD-Video nebo běžného analogového i digitálního televizního vysílání.
Pro pořádek si ještě doplňme parametry pro rozlišení obrazu, které se používají v klasických „kamenných“ digitálních kinech. Během roku 2009 nás čeká boom prvních digitálních projekcí třídy D-Cinema, kterými začnou být postupně vybavovány sály prakticky všech českých multiplexů. Pouze v kinech třídy D-Cinema, jenž splňují normy sdružení DCI (Digital Cinema Initiatives), lze promítat premiérové filmy velké hollywoodské sedmičky produkčních společností. A projektory splňující tuto normu musí mít minimální rozlišení obrazu 2K, 2048x1080 obrazových bodů. Oproti Full HD je obraz o 128 bodů širší, jelikož respektuje původní poměr stran filmového pásu formátu VistaVision 1,85:1, který se stal v posledních letech základem pro obraz v kinech. Poměr televizní obrazovky je 16:9, tedy 1,78:1 a zde vzniká oproti Full HD onen rozdíl 128 bodů na šířku.
Publikováno: 24.11.2008
Autor: Ondřej Beck
Zobrazit články autora.
V diskuzi není zadán žádný komentář